Když jsem se rozhodla uchovnit Darwina, snažila jsem se zjistit o chovatelství strakáčů co nejvíc. Dobrým zdrojem mi byly stránky Spolku strakáčů a stránky strakaci.cz. Některé odpovědi jsem tam ale nenašla, nebo jsem si je potřebovala ještě ujasnit, nebo je hledám opakovaně. Proto jsem vytvořila tento seznam častých dotazů, který bude i pro mě takovou pomůckou, kde rychle najdu odpověď. Některé dotazy jsou jednoduché, jiné složitější, ale přijde mi fajn mít je tu pohromadě. Jsem laik, přidávám sem svoje zkušenosti i informace, které jsem se snažila ověřit s odborníky. Pokud ale s chovatelstvím teprve začínáte, určitě doporučuju přečíst si nejdřív nějaký výživnější zdroj a sem se vrátit třeba až později, až už budete mít základní znalosti a budete se v tom trochu orientovat. Tak jdeme na to!
Maximálně jeden vrh ročně a 4 vrhy za život.
Ideálně jeden vrh ročně případně dva. Okolo 40 štěňat za život. Jde o to, aby se zachovala genetická variabilita a neměli jsme tolik příbuzných psů najednou. Celkově by podle doporučení FCI žádný jedinec neměl zplodit více potomků, než kolik odpovídá 5% registrovaných štěňat v populaci daného plemene v průběhu 5 let. Spolek strakáčů s poradkyní chovu každoročně toto číslo počítá a většinou se pohybuje okolo 35-40.
Minimální věk pro nakrytí je 18 měsíců a maximální 8 let (na výjimku 9 let). První nakrytí by však měla fena mít do 6 let.
Minimální věk pro krytí je 18 měsíců. Maximální věková hranice tu není, protože pes je plodný celý život a krytí nepředstavuje zátěž pro jeho organismus.
Jednou až dvakrát ročne (přibližně každých 6-9 měsíců).
Přibližně 14-28 dní.
Pro zjištění nejlepších dnů na krytí se u veterináře udělá vaginální cytologie nebo se jí zjistí hladina progesteronu v krvi feny. Někdy i opakovaně. Veterinář podle toho doporučí, kdy nechat fenu nakrýt. Fena začíná ovulovat na hodnotě progesteronu přibližně 4,5, kdy uvolní vajíčko. To však potřebuje ještě asi 2 dny dozrát. Proto se většinou doporučeje nakrýt ji za dva dny, kdy je hodnota progesteronu okolo 6. Progesteron bude i nadále stoupat a to čím dál rychleji. Ve chvíli, kdy začne klesat estrogen, už není vhodné krýt. Estrogen se ovšem běžně v krvi nekontroluje. Obecně bychom tedy mohli říct, že dokud je fena svolná, můžeme ji nechat nakrýt. Zajímavou informací může být i to, že spermie psa v těle feny vydrží až 7 dní.
Těžká otázka. Každý pes může na hárající fenu v okolí reagovat jinak. Někteří psi si toho moc nevšímají, někteří mohou kňučet, třást se, zrychleně dýchat, přestat jíst, chtít stále chodit ven, mít tendence utíkat, mít problémy usnout, špatně se soustředit atd. Každému taky může pomoci něco jiného. Za mě je v první řadě důležité pochopit, co pes prožívá a přistupovat k němu laskavě, netrestat ho za to. Psi totiž dokážou vycítit hárající fenu i na 2 km! Dala jsem dohromady pár bodů, nad čím se můžete zamyslet, abyste v této situaci psovi pomohli.
Vetšinou to chodí tak, že majitel feny si vybírá psa a ne naopak. Pokud tedy uchovníte svého psa, zařadíte se tím automaticky na seznam krycích psů. Ve chvíli, kdy majitel feny bude shánět krycího psa, domluví se s poradkyní chovu a nechá si vystavit krycí list se jmény až 3 psů. Potom je na majiteli feny, aby se majitelům krycích psů ozval a domluvil se s nimi, jestli s krytím souhlasí a jaké mají podmínky. Ze systému ovšem žádné upozornění na to, že se pes objevil na krycím listu nepřijde, bohužel. Na seznam všech vystavených krycích listů se však členové spolku mohou kdykoli podívat.
Samozřejmě individuálně. Obecně se ale majitelé nejdřív domluví na podmínkách. A v den, který je vhodný pro krytí přijede fena za psem. Je to z toho důvodu, aby byl pes co nejvíc v pohodě a odvedl dobrý výkon. Všechno ale opět záleží na domluvě.
Určitě je dobré si dopředu upřímně říct, jak fena na psy reaguje, jestli krycímu psovi nehrozí nebezpečí pokousání, aby se tomu mohlo včas předejít např. košíkem. Krycímu psovi zas může být nepříjemné, když jsou blízko něj lidi nebo když je u toho přítomen jeho majitel. V tom případě je vhodné, aby na krytí dohlížel někdo jiný. Také je dobré vědět jak psi snáší fyzickou manipulaci od lidí, kdyby bylo potřeba někde trochu pomoct. Někdy to jde samo, někdy je to komplikovanější. Určitě je taky dobré zvážit, jestli ke krytí nepřizvat i někoho v této oblasti zkušenějšího jako dozor a pomocnou ruku.
Na místě majitelé často podepíší dohodu o krytí. Někdo po příjezdu vyjde se psy na krátkou procházku nebo je nechá chvilku pohrát, jiný jde radši rovnou k věci. Ideálně to probíhá tak, že se psi krátce seznámí, fena se pak psovi nastaví a ten ji nakryje. Ve chvíli, kdy se zadaří a dojde ke spojení, psi jsou k sobě pevně svázáni a nemohou od sebe odejít. V tu chvíli nejde dělat nic jiného, než počkat. Pes by měl za chvíli přehodit zadní nohu přes fenu tak, aby stáli zády k sobě (ale stále svázaní). Psovi můžeme případně lehce pomoci, aby se do této pozice dostal. Je to pohodlnější jak pro psa tak pro fenu. Není potřeba se bát, toto přetočení psa ani fenu nebolí. Čekáme, než spojení přirozeně povolí a psi budou moci jít od sebe. Může to trvat 10 min, ale klidně i hodinu a půl. Nejde to uspíšit a jakékoli pokusy o rychlejší ukončení by mohlu ublížit jak psovi, tak feně. Někdy si k tomu psi i lehnou. Hlídáme, aby některý ze psů nezpanikařil a nechtěl odejít dřív něž je to vůbec fyzicky možné. Kdyby Vás zajímalo víc, jak to funguje a proč se tak děje, hezky je to vysvětlené např. v 151. díle podcastu Pejskárium - Chov psů s Radkou Stegurovou, průběh krytí rozebírají zhruba od 1:20:00.
Nejdřív za 21 dní, ale přesnější a běžnější je udělat kontrolu za 25 dní od nakrytí.
Fena rodí obvykle 62. den (plus minus 2 dny) od nakrytí.
Nejdříve 42. den po narození.
Nejdříve v 52 dnech od narození, běžně ale spíš v 8-9 týdnech.
Hodně záleží na domluvě s chovatelem. Nejdříve však od 4 týdnů.
Odpověď jsem rozepsala v záložce Genetika.
Nenašli jste odpověď, kterou jste hledali? Máte připomínky k tomu, co jsem napsala? Klidně mi napište zpětnou vazbu na e-mail, budu ráda a případně doplním další otázky a odpovědi.
Doksy u Kladna, Středočeský kraj
lu.fiedlerova@gmail.com
+420 739 162 301